|
|
European Union and FRONTEX: A Civil-Security Relations Analysis
Netopil, Petr ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a její pohraniční stráží, FRONTEX. Pohraniční stráže mají se státy velmi rozdílné vztahy, např. v ohledu militarizace, příkladem může být česká situace v roce 1975 kontrastovaná s dneškem. Proto je nutné pokusit se precizně definovat vztah této první ozbrojené a uniformované evropské agentury. Jako vhodná metoda byla zvolena jednopřípadová studie. Situace FRONTEXu jakožto transnacionální pohraniční stráže je totiž unikátní a porovnávání by analýze nic nepřineslo. Tento výzkum nejprve vytvořil typologii bezpečnostních složek státu, do které poté umístil FRONTEX. Na tomto základě vyplynulo, že agentura je svým vztahem k EU nejblíže vztahu stát-četnictvo, byť vztah s policií je také velmi podobný. Výjimky směrem k civilnímu sektoru i armádě však také existují. Z pohledu praktických analogií je tento vztah nejpodobnější vztahům Lotyšska a Finska ke svým pohraničním strážím.
|
|
|
Frontex: A Gendarmerie of the EU or just a Border Assistance?
Netopil, Petr ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi Evropskou unií a její pohraniční stráží, FRONTEX. Pohraniční stráže mají se státy velmi rozdílné vztahy, např. v ohledu militarizace, příkladem může být česká situace v roce 1975 kontrastovaná s dneškem. Proto je nutné pokusit se precizně definovat vztah této první ozbrojené a uniformované evropské agentury. Jako vhodná metoda byla zvolena jednopřípadová studie. Situace FRONTEXu jakožto transnacionální pohraniční stráže je totiž unikátní a porovnávání by analýze nic nepřineslo. Tento výzkum nejprve vytvořil typologii bezpečnostních složek státu, do které poté umístil FRONTEX. Na tomto základě vyplynulo, že agentura je svým vztahem k EU nejblíže vztahu stát-četnictvo, byť vztah s policií je také velmi podobný. Výjimky směrem k civilnímu sektoru i armádě však také existují. Z pohledu praktických analogií je tento vztah nejpodobnější vztahům baltských zemí, Polska a Finska ke svým pohraničním strážím.
|
|
|
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu
Fárková, Iva ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá státními hranicemi, zejména jejich určováním a ochranou v souvislosti se státní suverenitou a lidskými právy a snaží se odpovědět na otázku, kde se v rámci ochrany státních hranic setkává suverenita s lidskými právy. Státní hranice vymezují státní území, které je jedním ze základních znaků státu, tak, jak ho vnímá mezinárodní právo veřejné. Co nejpřesnější vymezení státního území je pro samotný stát zásadní, neboť tak má představu o rozsahu své působnosti. Nad svým územím totiž vykonává svou územní výsost, stejně jako vykonává svou moc i nad obyvateli tohoto území. Zároveň je povinen zajišťovat bezpečnost na svém území a svých obyvatel, s čímž souvisí ochrana státních hranic a potřeba jejich kontroly ze strany státu. Určování státních hranic a jejich kontrola tak jednoznačně souvisí se státní suverenitou. Ovšem přílišná ochrana a kontrola hranic se může snadno ocitnout v rozporu s lidskými právy, konkrétně např. se svobodou pohybu a pobytu. Pak je důležité zamyslet se a určit, která z těchto dvou hodnot by měla mít převahu. Zda je to státní suverenita, povinnost státu zajistit bezpečnost a určité právo státu na přehled o pohybu na jeho hranicích, nebo co možná nejširší svoboda...
|
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
|
Stanovení a ochrana státní hranice ČSR a ČSSR
Jindra, Ondřej ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Během studia podkladů o stanovení a ochrany státní hranice Československé a Československé socialistické republiky jsem vycházel z uvedené literatury a právních předpisů platných a účinných v době jejich užití. Nepostradatelné informace jsem pak čerpal při konzultacích s vedoucím mé diplomové práce. Tato práce se zabývá původními kontrolními orgány z minulých století, které hlídkovaly na hranicích, jakož i ozbrojeným sborem - Finanční stráží. Ta vznikla již za rakouské monarchie a pokračovala ve své činnosti i po vzniku Československa. Současné hranice České republiky vychází z historických pramenů, na které se československá vláda odkazovala při vzniku Československé republiky. Díky těmto snahám máme dnešní podobu státních hranic, jakou známe. Stanovení těchto hranic však nebylo vůbec jednoduché a již na počátku své existence se Československo muselo vojensky zasadit o udržení vytyčených hranic. Největší ostraha a ochrana hranic probíhala během 30. let 20. století, kdy se Československá republika připravovala na válečný konflikt, ke kterému ale nakonec nedošlo. Nejvýznamnější postavení zde zastávala Finanční stráž, která v případě vojenského konfliktu byla začleněna do Stráže obrany státu společně s armádou, četnictvem a policií. Jednalo se o první sled obrany Československé republiky. Tyto vojenské...
|
|
|
Právní povaha schengenského acquis
Solich, Robert ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Právní povaha schengenského acquis Mgr. Robert Solich Abstrakt Rigorózní práce se zabývá obecnými právními otázkami schengenského acquis, které představuje soubor pravidel souvisejících se zrušením kontrol na vnitřních hranicích dotčených států. Zaměřuje se zejména na vnitřní strukturu schengenského acquis, jeho právní účinky, právní formy a jejich vzájemné vztahy v průběhu jednotlivých fází vývoje schengenského acquis. Autor se podrobně věnuje procesu europeizace schengenského acquis, které vzniklo na základě tzv. schengenských dohod jako právní subsystém v oblasti mezinárodního práva a poté bylo integrováno do rámce EU na základě Amsterodamské smlouvy. Autor rozebírá otázku právních účinků acquis integrovaného do rámce EU a jeho koexistence s nově přijímaným komunitárním či unijním schengenským acquis. Při této analýze bere v potaz i změny vyplývající z Lisabonské smlouvy. Rigorózní práce se dále zabývá problematikou teritoriální působnosti schengenského acquis a judikaturou Evropského soudního dvora týkající se schengenského acquis.
|
|
|
Evropská imigrační politika a sekuritizace imigrace
Poulová, Klára ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá problematikou imigrace v rámci EU z pohledu dynamicky se rozvíjející sociálně konstruktivistické teorie. Zdá se, že se humanitární, lidskoprávní i ekonomický rozměr imigrace z evropské politiky vytrácí a tato problematika je na celoevropské úrovni stále častěji vnímána skrze optiku bezpečnosti. Cílem této práce je tedy aplikovat konstruktivistický koncept sekuritizace (zjednodušeně řečeno vykonstruování nějakého objektu za hrozbu) na současný fenomén imigrace v rámci EU a tím objasnit způsoby sekuritizace imigrace na evropské úrovni a zároveň identifikovat její dopady a související problémy. První teoretická část práce uvádí do problematiky spojení imigrace a bezpečnosti a důkladně vysvětluje teoreticko-metodologický koncept sekuritizace, který je ve druhé části použit v souvislosti s aktuální migrační politikou EU. Závěrečná část práce se věnuje některým negativním dopadům úspěšně sekuritizované imigrace a navrhuje alternativní možností k uchopení celo-unijní imigrační politiky, která by měla zasahovat i do jiných (nejen bezpečnostních) sektorů.
|
host ::
RSS.